Francie pro maturanty

Naše tradiční exkurze do Paříže, Normandie a na okraj Bretaně měla jedinečný přídech. Zastihli jsme ještě dva dny atmosféru paraolympijských her, viděli jsme řadu olympijských sportovišt přímo v historickém centru a zažili policejní manévry, takže jsme se asi nikdy v Paříži necítili bezpečněji. Bylo působivé sledovat, jak se Francouzům dařilo splňovat kritéria na udržitelnost a ohleduplnost her k životnímu prostředí, jak duch olympiády prodchnul celé město a kolik práce je i po skončení her před nimi – rozebrat sofistikované stavby, které vložili do středu města. Pro nás to mělo ale i negativní dopad. Uzlové body jako náměstí Svornosti nebo Vítězný oblouk byly zcela uzavřené a tak jsme se protentokrát neprobojovali do La Défense ani na Montmarte. Studenti ale nemusí litovat, jistě se do Paříže někdy vrátí, jen olympiádu na půdě tohoto jedinečného města už asi nezažijí. Jako zadostiučinění jim pak mohla být první návštěva naší školy v charismatické katedrále

v Beauvais anebo naopak poslední shlédnutí unikátní tapiserie v muzeu v Bayeux, protože se plánuje její dlouhodobé uzavření kvůli nutnému restaurátorskému ošetření. Ani do malebného městečka Honfler, které lákalo umělce doby impresionismu, nejezdíme často stejně jako do benediktinského opatství v Jumieges, kde v romantických ruinách studenti většinou propadnou kouzlu kresby v plenéru. Další body programu – Giverny, Rouan, alabastrové i žulové útesy, Mont St.-Michel, Dinan, s bretaňským podnebím a deštěm, mystérium katedrály v Chartres i všechna skvělá muzea a galerie Paříže – to už je naše klasika.

Výčet by mohla zakončit návštěva nově vybudovaného centra spojeného s památnými místy vylodění spojenců v Arromanches a zrovna v roce, kdy si svět připomíná 80. výročí vylodění DNE D. Já měla možnost srovnání s předcházejícími lety, studenti ne. Zážitek to byl ale silný pro všechny, vítali nás česky a výklad byl v češtině do uší hodinu a půl a muzeum dokonale zorganizované, technologie přenosu informací úžasná. Když se pak poté, co se přiblížíte tomu jak to bylo, konfrontujete na Omaha beach s tisíci bílých křížů, to prostě nejde jen tak přejít. Zasáhne vás to…

Jarmila Procházková